VE STODOLE

Termín tábora: 21. - 29.7. 2017 (9 dní)

Táborová etapová hra: 

Záhady navarovského panství

Hrabě Frýdlantský, pán rozsáhlých území na severu Čech, zavolal k sobě dceru Ludmilu a oznámil jí překvapivou zprávu, zítra dorazí na jejich hrad urozený mladý rytíř, který se brzy stane jejím ženichem. „Jeho rod patří k nejstarším a jeho bohatství převyšuje naše, budeš po jeho boku jistě dokonale šťastna. “Krásná Ludmila nečekala a rychle pospíšila k Jindřichovi - mladému komořímu, kterého tajně milovala a který její lásku vroucně opětoval. „Liduško,“ zašeptal, „přichystej se ihned na cestu. 

Vezmi s sebou něco jídla a svoje šperky a vyjdi nenápadně z hradu. Pusť se směrem k polední straně, kde se tmí borový les, na jehož kraji se zdvíhá za hradbou křovin nevysoká skalka. 

Tam čekej na mne, neboť i já se vytratím z hradu, jakmile se slunce skloní za hory. Odejdeme spolu v místa, která jsou jenom mně známa, kam nikdy člověk ani nezabloudí. Viď, že nezradíš sliby, které jsme si dali, že se mnou prchneš do světa?“ Ludmila nepomyslila v té chvíli na obtíže cesty a na strádání, které ji čeká, neboť Jindřicha vroucně milovala. Podala mu ruku a řekla odevzdaně: „Půjdu!“

Co se stalo s Jindřichem a Ludmilou, dcerou hradního pána, kteří se vydali na strastiplnou cestu? A co Ludmilin otec, mocný hrabě severních Čech? Podaří se dvojici uprchnout, a jaké nástrahy je na cestě čekají? Poznejte s námi tajemství hradu Navarova!

Den po dni ve fotografiích:

Den osmý - pátek 28.7.2017

Zazvonil zvonec a pohádky je konec :-) Po celodenní honbě za pokladem hradu Navarova je již vše jasné! Vyluštili jsme šifry, našli skryté indicie, splnili všechny úkoly a probojovali se až ke zlatému pokladu. Vše bylo do poslední chvíle vyrovnané, ale nakonec těsně vyhráli…. tramta da dá! POKÉMONI! Ale bez Vlků a Medůz by to nešlo a proto bychom jim chtěli také poděkovat. Bylo to krásný tábor a už se moc těšíme na další putování. Tak zas za rok přátelé!

{$emptyText}

Den sedmý - čtvrtek 27.7.2017

Vyrážíme. Vypadá to na déšť ale jdeme! Silnička, bahnitá cesta, louky, lesy, údolí Kamenice a nakonec hrad Navarov! Našli jsme ho. Ludmila a Jindřich zde skutečně žili a hrad vybudovali. Jen uteklo už 700 let. Mezitím se na něm střídali různí pánové, za dob dobrých i zlých. Od Jiřího z Poděbrad ho dokonce zakoupila rodina Mikuláše Zajíce z Házenburka. Podle pověstí zde hradní pán Mikuláš Zajíc z Házmburka stranou od rušných měst a stranou velké pozornosti ukrýval velký rodový poklad. Zaručené zprávy o něm se však časem šuškandou přeci jen roznesly a donesly se i k uším loupeživých zbojníků. Jednoho pozdně letního dne, když se již slunce klonilo k západu a nic netušící posádka hradu se věnovala svým běžným pracem znenadání zaútočili...

{$emptyText}

Den šestý - středa 26.7.2017

Ludmila je pravděpodobně nalezena!!! Dle zpráv od místních obyvatel kdosi nedleko v lesích vystavěl chýši. Tam by se mohla skrývat. Ale popořádku. Ranní déšť nám vlastně usnadnil pátrání, jelikož jsme nemohli ze Stodoly ven. Vrhli jsme se tedy do studia starých map okolí a zjistili, že se nedaleko nachází usedlost Navarov. Jen co se počasí umoudřilo, rozhodli jsme se připravit na cestu. Jako nejlepší nápad na zítřejší cestovní oběd se nám jevily pečené brambory. No jo, ale už jste někdy chytali do ruky horký brambor? Nic moc, co :-) Lepší je vzít klacík, nasadit golfový postoj a hurá se sváčou do cíle. Nejlépe si vedli Vlci a s velkým náskokem vyhráli. Ale zítra, zítra jdeme na Navarov!

{$emptyText}

Den pátý - úterý 25.7.2017

Jak jsme si slíbili, tak jsme také udělali. Přivstali jsme si, abychom stihli projíždějící povozy a poprosili je, aby nás vozka dopravil ke vstupu do podzemí. I přes veškerá varovaní jsme sebrali odvahu a vstoupili do absolutní jeskynní tmy. Strastiplné prolézání nekonečného labyrintu chodeb mělo svůj kýžený výsledek! Na Rumcajsově loži jsme našli stopy po nedávných návštěvních. Místní hledač jeskynních perel Martin von Božkov nám potvrdil, že zde nedávno potkal takový divný páreček. Jen si bohužel nepamatoval kdy to bylo, ale ukázal nám kudy šli. Vyrazili jsme tedy za nimi směr Jesenný. Jejich stopa se však ztrácí v osadě Plavy. Musí tedy být už někde blízko! PS: Fotek málo, došel film, baterka a vůbec :-)

{$emptyText}

Den čtvrtý - pondělí 24.7.2017

Dnes jsme při lovu zvířátek trošku zabloudili. Zabralo nám skoro celé odpoledne najít cestu kudy dál. Naštěstí jsme potkali dva bratry, Prokopa a Kryštofa. Rozhodli se nám pomoci a budou nás při putování dále provázet. Přinesli nám také informace o nedalekém podzemí. I tam by se mohla Ludmila schovávat. Zítra vše prozkoumáme. A nebude - li pršet, nezmoknem … :-)

{$emptyText}

Den třetí - neděle 23.7.2017
Hrabě Frýdlantský ztratil svoji zbroj a tak jsme byli požádání, abychom mu pomohli nalézt. Nevíme, co dělal, ale zbroj byla rozeseta po celém širém kraji. Naštěstí se podařilo všechny části nalézt a tak jsme mohli vyrazit po stopách Ludmilky a Jindřicha. Nalezli jsme 30 dalších indicií, kde v pátrání pokračovat. Bylo jich možná i více, ale déšť nás zahnal zpět do Stodoly. Alespoň jsme měli čas naplánovat další postup. Nejlépe se dnes dařilo v pátrání Pokémonům. Vlci a Medůzy se však nenechali zahanbit ve Wečerní Wýzvě(2W)ukázali tesáky a žáhadla. 
{$emptyText}

Den druhý - sobota 22.7.2017

Ráno jsme se probudili do slunného dne a vyrazili na dobrodružnou rozcvičku s hrabětem Frýdlantským. Následovalo rozdělení do oddílů, výroba vlajek a nacvičování pokřiků. Po kuřecí polévce a sekané s brambůrkem vyrazili Vlci, Medůzy a Pokémoni po stopách uprchlivších Ludmile a Jindřichovi. Cestu jim však ztížilo pět úkolů, návštěva koupaliště a fronta u stánku se zmrzlinou. Stopa Ludmily a Jindřicha je tak ztracena a nevíme dle je hledat. Úkolů se nejlépe zatím zhostili Pokémoni, které těsně následují Medůzy a Vlci. Jak tohle dopadne? Uvidíme zítra. Teď už nás čeká jen koupelna, hraní stolních her a vyprávění pohádky :-)

{$emptyText}

Den první - pátek 21.7.2017

Dnes odpoledne jsme přivítali a ubytovali vaše robátka. Dále následovala večeře, ke které děti měly rohlík se sýrem a zeleninovou oblohou. Asi jim moc chutnalo, protože na stole nezbyl ani drobek. Po večeři jsme se všichni přesunuli na louku pod Stodolu, kde jsme hráli hromadu seznamovacích her. O tom jak děti hry bavily se můžete přesvědčit v naší první fotogalerii. Po hrách jsme zahnali všechna robátka na večerní hygienu, poté do postýlek a popřáli jim dobrou noc. Zítra už je čeká o trošičku náročnější program, proto se musí vyspat do růžova.

{$emptyText}